Psycholog, psychiatr a psychoterapeut
Z dotazů, které chodí do naší poradny, vyplývá, že hodně lidí přesně neví, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. S určitými problémy je lepší navštívit psychiatra a s jinými zase psychologa. A v některých situacích není špatné chodit k oběma zároveň. V čem se práce psychologa a psychiatra liší a v čem mohou pomoci? Zjednodušeně řečeno, základní rozdíl je ten, že psychiatr předepisuje léky, zatímco psycholog léčí slovem (psychoterapií). Psychiatr je lékař a má vystudovanou lékařskou fakultu. Psycholog má naopak humanitní vzdělání (obvykle filozofickou fakultu). Například vztahové problémy, sebevědomí, otázky životního smyslu a naplnění má smysl řešit spíše s psychologem.
Někteří psychologové se specializují – např. na léčbu různých fobií (strachů). U těžkých a chronických stavů, při halucinacích; je-li člověk nebezpečný sám sobě nebo svému okolí; anebo tehdy, když cítí, že daný problém sám nervově bez léků nezvládne, je na místě navštívit psychiatra. Pokud někdo ze čtenářů zrovna řeší, do jaké ambulance se objednat (zda do psychologické či psychiatrické), tak aby to bylo ještě názornější, oslovil jsem s otázkou „Kdy jít spíše za psychologem a kdy za psychiatrem?“ i dvě mé kolegyně psycholožky, a také dvě psychiatričky, které se s náporem klientů potýkají den co den.
Psycholog pomáhá při řešení – běžných psychických potíží a jejich následků, které vznikají při dlouhodobějším stresu. Psychoterapie spočívá hlavně v komunikaci, rozebíráním problému ze všech stran. Psychiatr léčí závažnější psychické poruchy a nemoci (např. schizofrenie, těžší formy deprese a úzkosti, těžší poruchy spánku spod. Zkušenější psycholog by měl rozpoznat, kdy poslat klienta za psychiatrem, pooř. jiným odborníkem. Stejně tak zkušenější psychiatr by měl umět odhadnout, zda je pro pacienta vhodná kromě medikace i psychoterapie.
Některé stavy vyžadují medikaci – bez psychiatra se zvládnout nedají, například těžká deprese nebo narušení vztahu s realitou a mnohé jiné. Některé stavy naopak psychiatra vůbec nepotřebují, jelikož není potřeba, aby užívali medikaci: např. práce na osobnostním růstu; když se člověk cítí méně šťastný, i když v životě jinak normálně funguje nebo se nedokáže s něčím vypořádat, je v tíživé situaci, má pronikavý pocit životního neúspěchu či si neví v životě rady. Psycholog pomáhá klientovi nalézt ztracenou rovnováhu, nebo zpracovat traumatizující zážitky či porozumět sám sobě. Mnozí psychologové se věnují i psychologické diagnostice, která je nezbytná a jiný odborník jí nahradit nemůže. I proto je velkou výhodou – jedná-li se o medicínskou záležitost – když oba, psycholog i psychiatr vzájemně spolupracují.
Léčebné pouto, jakési lano mezi dvěma lidmi, kterým jeden jistí druhého při výstupu z propasti životní krize zpět na světlo, Zatímco u psychiatra musí fungovat chemie léků, u psychologa by to měla být chemie vztahu.
Možná jste celý život toužili – po někom, kdo by vám rozuměl, kdo by tu byl jenom pro vás. Psycholog je člověk, kterému se můžete svěřit úplně se vším. Hlavním léčebným faktorem (u opravdu špičkových profesionálů) bývá terapeutický vztah. „Léčebné pouto, jakési lano mezi dvěma lidmi, kterým jeden jistí druhého při výstupu z propasti životní krize zpět na světlo,“ vysvětluje brněnská psycholožka Beata Nour Mohammadi. Zatímco u psychiatra musí fungovat „chemie léků“, u psychologa by to měla být „chemie vztahu“, kdy je vám – kromě odborné kompetence – schopen nabídnout i bezpodmínečné pozitivní přijetí a opravdový zájem o vás jako o člověka. Je velmi úlevné mít někoho, za kým můžeme pravidelně docházet. Osobnost a zažité vzorce chování nelze změnit během jednoho sezení. Terapie působí v čase. Postupně se nám otevírají nové možnosti – přicházíme na nové věci, stáváme se vědomějšími a v ideálním případě si našich změn začíná postupně všímat i okolí. Byť nemá cenu si nalhávat, že samotný proces terapie bývá často náročný a bolestný.
Pravděpodobně největším – přínosem pro člověka, který absolvuje terapii, je to, že zpátky získá svoji moc (kompetenci). Psychoterapeut dbá, aby si na něm klient nevytvořil závislost, a posiluje jeho samostatnost. K dalším přínosům patří posílené sebevědomí a sebeúcta, lepší sebe-uvědomování, schopnost vyjadřovat své pocity, být více upřímný a řešit s větším nadhledem problémy, zlepšení komunikace a v neposlední řadě ustoupení negativních příznaků (strachu, úzkostí, nejistot) a zlepšení nálady.
Jak psychologové tak psychiatři – se potýkají s utrpením člověka. Když člověk trpí a jeho utrpení dosahuje takového stupně, kdy už to vyžaduje léky, je lepší navštívit psychiatra. To je asi jediný rozdíl. Pokud je daný odborník psychoterapeuticky vzdělaný, je více méně jedno, zda jít za psychiatrem či psychologem. Výjimkou jsou např. maniodepresivní stavy, osobnostní a perverzní poruchy, tam už je lepší jít za psychiatrem. A když psychiatr není psychoterapeuticky laděný, je lepší jít zároveň za psychologem.“ Na závěr chci za sebe říci, že dobrého psychologa nebo psychiatra se vyplatí hledat, nemusí vám sednout hned první, ke kterému se objednáte. Více informací najdete i v mém dřívějším článku o individuální psychoterapii. Díky moderním technologiím je dnes možné absolvovat psychoterapeutické sezení také klidně i z pohodlí domova. Provedené výzkumy se shodují, že online psychoterapie je stejně efektivní jako sezení tváří v tvář. Vyzkoušet můžete třeba online terapii.