Vstup dítěte do školy je důležitý mezník v procesu jeho socializace. Dítě se dostává z méně náročnějšího prostředí do náročného, ve kterém na něj budou kladeny jiné, náročnější požadavky. U některých dětí může být tento přechod spojen s obtížemi, jako jsou koktavost, neukázněnost, žaludeční potíže aj. U většiny dětí tyto problémy časem odezní, nebo se mohou i stupňovat. Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravenost, ale také jako připravenost biologickou. Všechny faktory spolu souvisejí.
Školní zralost – určené zejména pedagogům mateřských škol a prvního stupně základních škol, se věnuje tématu připravenosti dítěte na vstup do základní školy a tomu, co pro její optimální úroveň mohou udělat mateřské školy. Nechybí obecná charakteristika předškolního dítěte jak po stránce vývoje motorického, kognitivního, sociálního a motivačně-volního vývoje, tak po stránce hry a vývoje emocionálního. Samostatná kapitola se věnuje rozvíjení poznávacích funkcí dítěte. Zpracována je také problematika pedagogické diagnostiky v práci pedagoga mateřské školy.
Badatelé rozlišují – několik hledisek školní zralosti, přičemž obvyklá hranice šesti let je podstatná, avšak jen orientační. Termín „zralosti“ sice bývá spojován s biologickým zráním příslušných (především mozkových) struktur a funkcí, ale tento vývoj probíhá v interakci s vnějším prostředím, ve kterém se dítě ocitá. Proto někteří odborníci dávají přednost termínu „školní připravenost“ či „způsobilost“, který v sobě kombinuje jak vlivy vnitřní, tak vnější, které často závisí na působení dítětem nabyté zkušenosti v interakci s jeho sociálním okolím a na míře podnětnosti výchovného prostředí.
Školní zralost – je důležitý předpoklad pro nástup dítěte do školy. Je závislá na zrání a vývoji organismu. Existují čtyři základní oblasti při posuzování školní zralosti, a to oblast tělesná, rozumová, emocionální a sociální. Školní zralost je ovlivněna mnoha faktory, například úrovní rodiny, dědičnými činiteli nebo některými organickými postiženími dítěte. Školní připravenost závisí především na výchově v rodině a na prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Dítě by mělo být připraveno přijmout novou roli – školáka, mít osvojeny určité schopnosti, dovednosti a návyky, které jsou od něj očekávány. Existují čtyři složky školní zralosti, které je nutné posoudit, než se rozhodneme, zda je dítě pro vstup do školy připravené. Dítě by mělo splňovat v každé oblasti určitou normu, která je ukazatelem možného přestupu do základní školy.
Tělesná zralost – je důležitým ukazatelem správného vývoje dítěte a jeho osobnosti. Od fyzické zralosti se bude odvíjet celková pohyblivost a hbitost dítěte, jeho úspěchy a radost z pohybu. V tělesné složce sledujeme to, jak dítě chodí, běhá, plazí se, koordinuje pohyby nohou a rukou, tudíž takzvanou hrubou motoriku. A s tím související jemné pohyby prstů, které dítěti dopomáhají v běžných situacích, jako například zavazování tkaničky, uchopování předmětů a podobně – jemná motorika
Rozumová zralost – se váže na rozumové schopnosti dítěte. K těm patří rozvoj myšlení, poznávacích procesů, zrakového a sluchového vnímání a především rozvoj řeči. Spolu s těmito schopnostmi se rozvíjí i fantazie, představivost a paměť.
Sociální zralost – Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, reagovat na učitele a spolužáky. Musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a spolupracovat s ní. Základem a předpokladem socializace je tzv. sociabilita čili schopnost být socializován, včlenit a zapojit se do společnosti. Tato schopnost se vytváří již od narození, na základě vzájemné citové vazby mezi matkou a dítětem.
Emocionální zralost – v tomto období je u dětí charakteristická větší stabilita a vyrovnanost citů. Emoční prožívání je závislé na postupném dozrávání centrální nervové soustavy a na prožitých zkušenostech dítěte. Jejich citové prožitky bývají intenzivní, stále snadno přecházejí z jedné kvality do druhé, např. se střídá pláč a smích. Postupně se rozvíjí emoční paměť a ubývá negativních emočních reakcí
Hledisko psychické a biologické – školní zralosti nemusí být vždy v souladu, proto je při posuzování zralosti žádoucí spolupráce několika odborníků, dětského lékaře, psychologa a dalších specialistů (např. logopedů), stejně jako názor učitelky mateřské školy. Také Mertin zdůrazňuje, že pokud v některých oblastech děti excelují, zatímco v jiných zaostávají, je nutno při rozvaze o školní zralosti zvážit mimo výše zmíněných dimenzí i další proměnné, např. kvality budoucí třídní učitelky, množství žáků ve třídě, charakteristiku školy (jak vysoké obvykle klade nároky) či rodinnou situaci (možnost rodičovské podpory a přípravy, sourozenci, další rodinný kontext).
Posouzení školní zralosti – probíhá obvykle ve dvou etapách. Prvotní screening provádějí často dětští lékaři, učitelky mateřských škol a učitelky při zápise dítěte do školy.Možnou výhodou je, že přítomní učitelé mají zkušenost s procesem výuky a s projevy dětí ve školní třídě. Nevýhodou naopak může být posuzování velkého počtu dětí naráz a obvyklý čas školních zápisů, které jsou již na přelomu ledna a února. Dítě se v tomto věku vyvíjí intenzivně a důležitých pokroků může dosáhnout až po zápisu. Při výskytu pochybností nebo komplikací je dítě dále zkoumáno odbornými psychology v pedagogicko-psychologických poradnách.
A) Testové metody – k určení školní zralosti je možné využít celou řadu psychologických testů. Důraz je také kladen na srozumitelné předložení instrukcí testu, které se může značnou mírou podílet na následném výkonu dítěte.
Obecné screeningové testy – k nejužívanějším testům patří Jiráskův Orientační test školní zralosti (někdy označován jako Jiráskův-Kernův test). Původní verzi, vypracovanou Kernem, upravil Jirásek v roce 1970 na české poměry. Z původních 6 úloh zachoval tři úlohy: kresbu mužské postavy – napodobení psacího písma – obkreslení skupiny bodů. Test je možné zadat individuálně i skupinově, administrace i vyhodnocení jsou rychlé. Obvykle se jedná o 15-20 min. Nepodává vyčerpávající informaci, ale je užitečný pro prvotní zhodnocení grafomotoriky a orientačně i míry obecných rozumových schopností. Další screeningovou metodu – pod názvem Obrázkovo slovníková skúška (OSS). Setkat se můžeme také s Pozorovacím schématem na posuzování školské způsobilosti (PSŠ). Test se podobně jako Kondášova slovníková zkouška opírá o verbální zdatnost dítěte.
Doplňkové – jako doplňkové metody se počítají metody ke zjištění zralosti zrakového a sluchového vnímání, zjištění obecné úrovně kognitivních schopností a ke zjištění sociální zralosti. Pro zjištění obecné úrovně kognitivních schopností se využívají testy inteligence (WISC, Ravenovy barevné progresivní matice, Kohsovy kostky…).Popřípadě pro zhodnocení dílčích kognitivních schopností je možné využít i vybrané subtesty z některých multidimenzionálních inteligenčních testů. Pro zjištění zralosti zrakového vnímání se používají Vývojový test zrakového vnímání Frostigové, nebo Test zrakového vnímání vytvořený Felcmanovou, který se zaměřuje i na grafomotoriku a vizuomotoriku. Pro vyšetření sluchové diferenciace je možno použít Test sluchového rozlišování Matějčka a Žlaba. K posouzení sociální zralosti je možné využít Vinelandskou škála sociální zralosti, která se používá pro děti od 3 do 9 let a obsahuje škály obecné soběstačnosti, soběstačnosti v jídle, v oblékání, škály samostatnosti, způsobu komunikace, úrovně motoriky a sociální adaptace. Důležitá je také Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové, která zjišťuje jak rozumové schopnosti, tak jejich uplatnění. Pro určení preferované laterality v případech, které nejsou snadno rozlišitelné, se používá Test laterality.
Diferencované testy – mezi diferencovanější zkoušky, které umožňují provést diagnostiku školní zralosti hlouběji a poskytují více informací, patří Göppingenská zkouška. Obsahuje 10 subtestů, které se zaměřují na schopnost rozlišení tvarů, schopnost pozorování, chápání pojmů, úroveň obecných kognitivních schopností apod. Zkouška slouží jako externí validizační kritérium řadě dalších metod. Podobnou, ale novodobější variantovou Orientačního testu školní zralosti je Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky od Švancarové a Kucharské. Tento test je metodou výrazně komplexnější, k jeho vyhodnocení existují normy. Obsahuje 13 subtestů, které se zaměřují jak na úroveň sluchového a zrakového vnímání, tak na grafomotoriku, paměť nebo artikulační dovednosti dítěte. Výhodou je, že celková administrace testu trvá zhruba 15-20 minut.
B) Klinické metody
Pomocnou klinickou metodou zhodnocení školní zralosti je pozorování výše zmíněných dimenzí školní zralosti (biologická, kognitivní, sociální, emoční a motivační) spolu s rozhovorem. Důraz je kladen na nahlížení dítěte v kontextu. Podstatné není jen samotné vyšetření, ale i pozorování dítěte v celkových souvislostech. Hodnotit lze např. ochotu dítěte počkat chvíli bez rodičů, potřeba doprovodu na vyšetření apod. Co se týče pozorování verbální výbavy, je například možné dítě požádat o recitování básničky nebo o zopakování několika slov. V grafomotorické oblasti sledujeme kvalitu úchopu a kvalitu kresby. Logické postupy, schopnost myšlení nebo také paměti, je možné sledovat při zadání úlohy puzzle či skládanek. Co se týče rozhovoru, je možné opět postupovat podle dimenzí školní zralosti a mapovat tak oblast biologickou, kognitivní, sociální a emočně-motivační. Je třeba mít na paměti, že některé oblasti spadají více do specializace jiných profesí (např. lékařské nebo pedagogické). Přesto je možné se na ně doptat pro zjištění celkové anamnézy dítěte, která je důležitou součástí vyšetření.
Většina dětí však v posledním roce – před nástupem do školy navštěvuje mateřskou školu, která má povinnost dítě ke škole řádně připravit a zjištěné nedostatky co nejlépe kompenzovat. Ať už aktivitami cílenými na rozvoj nedostatků nebo tzv. přípravnými třídami pro děti se znevýhodněním. Takové kompenzace probíhají například ve chvíli, kdy dítě projevuje neklid, nesoustředěnost, impulzivitu či ostatní známky slabosti nervového systému. Lze totiž obecně tvrdit, že pokud tyto vlastnosti dítě projevuje ještě v mateřské škole, na základní škole se vystupňují. V takových a jiných případech se využívá odkladu školní docházky a daný rok „navíc“ je zasvěcen vývojové stimulaci dítěte.
Pojmem školní zralost označujeme vnitřní vývojové předpoklady, které se vztahují k funkcím závislým na zrání centrální nervové soustavy. Pro diagnostiku školní zralosti jsou určující jednotlivé oblasti. Školní zralost zahrnuje fyzickou, psychickou, sociální a emocionální zralost
Pokud hledáte dobré řešení – doporučujeme návštěvu psychologické nebo pedagogické poradny. Terapeut nebo psycholog Vám dokáže poradit během jednoho či pár sezení, Existují také možnosti i online pedagogické, terapeutické nebo psychologické poradny, což je vhodné pro ty, kterým není příjemné svůj problém rozebírat osobně a mohou zůstat v anonymitě, nebo pro ty, jejichž problém není ještě natolik akutní a potřebují jen zběžně poradit z pohodlí domova nebo fimy. Člověk tak může najít rady a praktické tipy, jak se svojí situací efektivně pracovat. Poradenská, terapeutická nebo diagnostická sezení stojí více času a vlastního úsilí, jsou transformační a mohou vám přinést trvalá řešení problémů a odstranění různých bloků v životě. Zkušený psycholog z praxe neříká lidem, co mají dělat nebo jak se rozhodnout, ale pomáhá jim porozumět svému vlastnímu nitru. Záleží vždy na konkrétním člověku a problému, která z nich bude nejvhodnější. Rovněž jsou možné jejich kombinace – informujte se v psychologické poradně – jsme tady pro vás.
Délka a trvání diagnostického sezení: 60 – 180 min (resp. dohodou)
Místo konání diagnostického sezení: Česká republika | Praha – Brno | osobně nebo online forma
Nabízená forma diagnostických sezení: individuální | párové | manželské | rodinné | skupinové | firemní
Termíny diagnostických sezení: ASAP (dohodou – pracovní týden 8:00-20:00 hod | během celého kalendářního roku
Cílová skupina klientů poradny: každý kdo chce zlepšit kvalitu osobního, partnerského, vztahového či pracovního života
