Testy osobnosti měří především temperament. Ten představuje soubor relativně stálých a vrozených vlastností. Jeho změna je možná jen do velmi omezené míry. Typicky temperamentovými komponenty jsou například extrovert vs introvert nebo všeobecně známá typologie flegmatik-cholerik-sangvinik-melancholik. Člověk, který často vybuchuje a je prudší povahy, ale rychle se uklidní takový bude v podstatě celý život, stejně jako se flegmatický kliďas pravděpodobně nezačne v pozdějším věku více stresovat. Psychologické testy osobnosti umožňují jemnější rozlišení těchto vlastností, pracují s více proměnnými a vychází také z vlastností odvozených od základních temperamentových dimenzí např. vztah k práci, reakce na stres, neuroticismus, podobnost s patologickou osobností /zejména schizofrenního okruhu/.

Tím se testy osobnosti – liší od IQ testů. Test osobnosti slouží tedy k měření a pojmenování osobnostních charakteristik. Moderní psychologie pracuje s trochu jiným pojetím pojmu osobnost. Pro psychology je osobnost souborem více či méně stálých rysů, které je možné dle určitých pravidel a zákonitostí měřit. O způsobu jejich měření se vede stálá diskuse, která není a dost možná nebude nikdy uspokojivě dokončena. Existují 3 hlavní typy testů osobnosti /a dále jejich kombinace/:

 

– projektivní testy – respondent reaguje na zadaný podnět a jeho reakce vypovídá o vnitřním prožitku
– objektivní testy – jsou zacílené na měření osobnostních vlastností, dají se snadno kvantifikovat a opakovat, mezi objektivní testování patří i měření fyziologických projevů psychiky
– dotazníkové testování – respondent vybírá z nabízených možností tu, která je mu nejblíže. Jednodimenzionální dotazníky mohou zjišťovat jednu vlastnost, multidimenzionální měří několik

 

Osobnostní testy – jsou zaměřené na osobnostní vlastnosti jako je společenskost, zodpovědnost, emoční stabilita, optimismus, přátelskost a mnohé další.  Test osobnosti obsahuje velké množství otázek nebo tvrzení. Mělo by být těžké odhadnout, kam která otázka míří, aby člověk výsledek záměrně nezkresloval. Při tvorbě testů se uplatní i statistické výpočty – testy se musí mimo jiné tzv. normovat, aby poskytovaly hodnotné informace. Pokusy o diagnostiku jsou staré, jako lidstvo samo. Lidský charakter se odvozoval z tvaru postavy, tvaru lebky, data a okolností narození apod. Číňané již před více než dvěma tisíciletími testovali společenskou úroveň mandarínů.

Testy osobnosti – se používají ke zjišťování komponent osobnosti člověka. Pomáhají určovat diagnózu. Slouží k hlubšímu poznání a porozumění těch, kdo si test dělají. Testy osobnosti mají stupnice, které měří jednotlivé psychologické proměnné a pomáhají určit, zda se jedná o normu a nebo o patologii, která vyžaduje další péči. Některé testy mají schopnost rozpoznávat určitá psychická onemocnění. Užitek z těchto metod však může mít úplně každý, tím, že získá více informací o sobě, lépe se pozná a porozumí. V kombinaci s jednoduchým IQ testem a doplňujícími otázkami může vzniknout velmi užitečný nástroj, který umí zjistit základní psychologický profil člověka, pomoci mu s výběrem povolání, ukázat mu, kde má silná i slabá místa. V současné době se začínají takové testy objevovat také na internetu jako on-line aplikace.

Psychologie osobnosti – existuje mnoho definic pojmu osobnosti a jeho struktury. Pokud ale zobecníme některé z nich, ukáže se, že osobnost je souborem individuálních vlastností a sociálních rysů, jakož i vztahů a akcí ve společnosti, které se vyvíjejí v procesu výchovy člověka. Struktura osobnosti jako její základní součásti zahrnuje temperament, charakter, potřeby, motivy, zájmy, cíle, schopnosti, pohled na svět, úroveň aspirací, sebeúctu. Sebeúctu lze označit za ústřední generatrix, protože určuje postoj člověka k sobě samému a jeho vlastním schopnostem, schopnostem, tj. Vnitřním a vnějším kvalitám, a také určuje postoj k ostatním lidem. Temperament a charakter určují samotného člověka a jeho aktivitu, vitalitu. A motivy, potřeby, cíle a zájmy jsou vektorem pohybu. Ukazuje se tedy, že složky struktury osobnosti lze rozdělit na vnitřní psychologické a vnější sociální. A dominantní roli hraje sociální stránka, takže nemůžeme žít mimo společnost. Osobnost jako předmět výzkumu je nesmírně složitá a mnohostranná. Osobnost je individuální, těžko vysvětlitelná. Až dosud neexistuje žádná teorie osobnosti, která by mohla poskytnout odpovědi na všechny otázky nebo považovat osobnost za celek. Každá teorie bere v úvahu osobnost hranolem nějakého úzkého prvku, čímž se navzájem doplňují.

Psychologická diagnostika – je označení pro postupy, které slouží ke zjišťování psychických vlastností a schopností. Testová psychodiagnostika jak ji známe dnes, se začala rozvíjet na přelomu 19. a 20. století, a prvními testy byly testy inteligence. Binetovy testy z r. 1905 slouží dodnes jako základ pro tvorbu určitých typů IQ testů. Postupně se vytvářely metody pro personalistiku a testy zvolna pronikaly do dalších oblastí užití. Ke konci 20. století už byly testy hojně využívány i veřejností, což souvisí se zájmem o osobní růst. Psychologické testy se dělí na výkonové a osobnostní. Výkonové testy zkoumají určitou schopnost – sem patří např. testy inteligence, testy pozornosti, testy paměti nebo testy matematických schopností. Osobnostní testy se snaží odhalit vlastnosti osobnosti, jako je např. dominance, agresivita, sebejistota, společenskost, ovlivnitelnost a další.

Skutečné testování – se snaží o měření různých předem definovaných duševních vlastností a jevů. Jedná se o nástroj psychologické diagnostiky, která má kromě samotného měření širší záběr. Stará se navíc o určení pásma normality a abnormality u duševních jevů vůči obecné populaci(např. podprůměrná, průměrná a nadprůměrná inteligence) a předpovídá budoucí vývoj. Psychologické testování je tak jen jedním z mnoha nástrojů psychologické diagnotiky vedle např. rozhovoru, anamnézy, pozorování atd. Kvalitní psychologické testy je poměrně náročné vytvořit z důvodu vysokých nároků na jejich validitu a reliabilitu. Reliabilita testu, neboli jeho spolehlivost, označuje pravděpodobnost, že test měří danou vlastnost či jev stále stejně.

Testy osobnosti – jako jeden z druhů psychologických testů, který slouží k pochopení a hlubšímu porozumění člověku, k zachycení motivů jeho chování a struktury osobnosti. Používají se především v klinickém posouzení individua. Mohou mít formu dotazníku, testu, projektivní a expresivní techniky. Nejpoužívanější jsou tzv. inventáře osobnosti, spojující dotazníkovou a testovou metodiku, např. Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI), skládající se z 550 tvrzení, jež se buď přijímají, nebo odmítají; výsledky poskytují vhled do struktury osobnosti ve škálách hysterie, depresivity a jiného prožívání. Eysenckův dotazník (EOD) pokrývá dvě škály neuroticismu a tendence k extroverzi nebo introverzi. Existuje pestrá paleta analogicky strukturovaných dotazníků – inventářů osobnosti, které sledují nejrůznější dimenze, např. hodnotovou orientaci, strukturu postojů, zájmů atd.

Psychodiagnostika – to ovšem nejsou pouze testy. Základní prací psychoterapeutů a jiných psychologů a psychiatrů je zjišťovat vlastnosti a tendence člověka pomocí pozorování a rozhovoru. Ačkoli se to může zdát snadné, právě tyto metody vyžadují velký cvik a zkušenost. Dále sem patří sejmutí anamnézy – neboli informace o dosavadním životě. K zajímavým zdrojům informací patří i různé kresby, písmo, deník a jiná tvorba; zajímavé být leccos vč. např. způsobu, jakým člověk típá cigaretu nebo co vyhazuje do odpadkového koše. Testů osobnosti je samozřejmě více. Za zmínku například stojí testy osobnostní test MBTI, nebo testy osobnosti v klinické praxi. Sem patří například MMPI-2 nebo projektivní techniky např. Rorchachův projektivní test osobnosti, TAT a mnohé další metody.

Víte, jaký typ osobnosti vás vystihuje, a co to pro vás znamená ? Vaše osobnost je to, co jste vy sami. Každý máme svůj jedinečný charakter, osobnost. Charakter ovlivňuje naše jednání a cítění.

Pokud hledáte dobré řešení – doporučujeme návštěvu psychologické poradny. Terapeut nebo psycholog Vám dokáže poradit během jednoho či pár sezení, Existují také možnosti online terapeutické a psychologické poradny, což je vhodné pro ty, kterým není příjemné svůj problém rozebírat osobně a mohou zůstat v anonymitě, nebo pro ty, jejichž problém není ještě natolik akutní a potřebují jen zběžně poradit z pohodlí domova nebo fimy. Člověk tak může najít rady a praktické tipy, jak se svojí situací efektivně pracovat. Poradenská, terapeutická nebo diagnostická sezení stojí více času a vlastního úsilí, jsou transformační a mohou vám přinést trvalá řešení problémů a odstranění různých bloků v životě. Zkušený psycholog z praxe neříká lidem, co mají dělat nebo jak se rozhodnout, ale pomáhá jim porozumět svému vlastnímu nitru. Záleží vždy na konkrétním člověku a problému, která z nich bude nejvhodnější. Rovněž jsou možné jejich kombinace – informujte se v psychologické poradně – jsme tady pro vás.

 

Délka a trvání diagnostického sezení:  60 – 180 min (resp. dohodou)
Místo konání diagnostického sezení:  Česká republika | Praha – Brno | osobně nebo online forma
Nabízená forma diagnostických sezení: individuální | párové | manželské | rodinné | skupinové | firemní
Termíny diagnostických sezení: ASAP (dohodou – pracovní týden 8:00-20:00 hod | během celého kalendářního roku
Cílová skupina klientů poradny: každý kdo chce zlepšit kvalitu osobního, partnerského, vztahového či pracovního života