Psychologický test (někdy též psychotest) je jedním z nástrojů psychologické diagnostiky. Jde o souhrnné označení metod, které měří duševní vlastnosti a stavy, případně i vlastnosti skupiny osob (například sociometrické škály v pracovním týmu). Na rozdíl od klinických metod jsou metody testové standardizované a je kladen vyšší důraz na jejich objektivitu. Vývojem psychologických testů se přímo zabývá psychometrika. V širším významu lze psychologický test chápat jako psychodiagnostické vyšetření obecně, případně také jako výzkum v psychologii.  Psychodiagnostika je důležité odvětví psychologie, které se vyvíjí více než sto let. Součástí psychologického vyšetření je rozhovor, pozorování, analýza spontánního produktu (písma, kresby) a hlavně psychotesty.

Psychologické testy – by měly dodržovat určité standardy, které je odlišují od nevědeckých „kvízů“ dostupných zdarma na internetu nebo v zábavných časopisech. V prvé řadě jde o dodržení objektivity, která sleduje, zda lidé se stejnou úrovní určitého rysu dosáhnou v tomtéž testu stejného skóru. Vysoké objektivity lze dosáhnout stejnými podmínkami testové situace, nezávislostí na „zdání“ administrátora testu apod. Nezbytnými předpoklady objektivity jsou validita a reliabilita. Míra validity udává, nakolik test měří konstrukt, který měřit má, reliabilita pak popisuje přesnost tohoto měření. Bez vysoké míry validity a reliability není možné alespoň částečně objektivního testu dosáhnout. Proces ověřování psychologické metody bývá nazýván standardizace nebo normalizace bez jejich zajištění není možné považovat metodu za „standardní“ či „ověřenou“. Typy testu:

Dotazníky – dotazníky obsahují určité množství otázek nebo tvrzení, které má testovaný jedinec posoudit. Musí se zamyslet nad vlastním prožíváním a vybrat z předložených možností tu nejvýstižnější. Dotazníky jsou jednodimenzionální (pak zjišťují jedinou vlastnost, např. agresivitu) nebo multidimenzionální (měří několik charakteristik současně na různých škálách). jsou asi nejčastěji využívané testy nejen v klinické psychologii. Klient má za úkol vybrat jednu z nabízených odpovědí na řadu otázek

Škály – jsou podobné dotazníkům, ovšem klient nevolí mezy různými odpověďmi nebo neodpovídá ano / ne, ale vybírá odpověď na stupních škály, podobné například známkovací stupnici ve škole

Manipulační testy – se používají hodně při testování inteligence, klient má často za úkol něco sestavit, seřadit, poskládat

Projektivní testy – jsou dobře kvantifikovatelné, opakovatelné a respondent nemá možnost záměrně zkreslit vyšetření – tímto pojetím se blíží testům výkonovým, ale jsou orientované na měření osobnostních vlastností. Patří sem i měření fyziologických ukazatelů psychického stavu, jako například puls či vodivost kůže. se většinou používají pro testování osobnosti, klient dostane nějakou předlohu – obrázek, fotografii, geometrické tvary, a má za úkol fantazírovat, co by to mohlo znamenat, co se na fotografii děje

Výkonové testy – výkonové testy měří výkon, dovednost respondenta, obsahují „správné“ a „špatné“ odpovědi. Měří úroveň výkonu některých duševních funkcí nebo pokrok v jejich vývoji.potkáme například při testování předpokladů pro řidičský průkaz, inteligence nebo při diagnostice neurologických poruch. Klient něco počítá, má co nejrychleji reagovat na signál, něco obkresluje

Kresebné testy – se používají k testování osobnosti, vztahů v rodině, schopnosti zacházet s agresivními impulzy a k dalším účelům. Ukolem je vždy něco nakreslit a psycholog pak kresbu hodnotí podle určitých pravidel. Nejběžnějším testem je Kresba postavy, kresba stromu, kresba začarované rodiny

Psychodiagnostika – se nejčastěji využívá v klinické psychologii (při práci s duševními problémy) a ve školství (testuje se školní zralost před nástupem do školy, intelekt při volbě školy, školní dysfunkce). Takové vyšetření si většinou nevybereme sami, ale doporučí ho lékař, psycholog sám či učitel. Ale samozřejmě si o něj můžeme také říci nebo se na něj prostě zeptat. Každé vyšetření obvykle začíná rozhovorem, kde psycholog zjišťuje informace o problému a situacích, kdy se problém objevuje, o souvislostech s naší životní situací, o nás samých. Psychologických testů se rozhodně nemusíme bát. Jedná se o různé doplňovačky, skládačky, někdy se něco kreslí (na talentu skutečně nezáleží), někdy se fantazíruje nad obrázky. Výsledkem vyšetření je zpráva, se kterou by vás měl psycholog seznámit. Klasifikace klinických diagnostických metod:

– pozorování – jedna z nejvýznamnějších metod pedagoga, umožňuje získat údaje za delší časové období, sledovat reakce na odlišné události v bezprostředním kontextu školní reality

– anamnéza – je předpokladem pro respektování dosavadního individuálního vývoje dítěte, rodinná anamnéza shromažďuje údaje o rodině, osobní anamnéza zachycuje údaje o vývoji jedince nutné k pochopení jeho současného stavu

– rozhovor – poskytuje bezprostřední odpovědi, odhaluje aktuální prožívání žáka (rodičů), pedagog může využít i strukturovaný rozhovor (vhodně sestavené otázky směřující k řešení určitého problému)

– dotazník – pokud umožňuje výběr z předem formulovaných odpovědí, umožňuje lepší zpracování, volné odpovědi mají naopak autentickou hodnotu (závisí ovšem na schopnosti respondenta vyjádřit se)

– didaktické testy – druh zkoušek, které se skládají z různých úkolů, standardizované testy mají jasný způsob zadávání a vyhodnocují se pomocí stanovených kritérií, nestandardizované testy jsou méně náročné na vyhodnocení, mohou mít ale nižší validitu

– sociogram – pomocí otázek kladených žákům postihuje klima ve třídě a vztahy mezi žáky

– analýza prací žáků (žákovské portfolio) – ukazuje úroveň osvojení učiva, odráží kvalitu práce učitele

– analýza pedagogické dokumentace – s její pomocí si lze lépe uvědomit širší rámec výuky

– hra – významný diagnostický prostředek, sledujeme výběr her, uplatnění fantazie, soustředění, motoriku, úroveň komunikace, sociální kontakty

Součástí každého vyšetření – je rozhovor, zadávání testů, jejich analýza a sdělení výsledku. V případě, že se jedná o klinické vyšetření (zaměřené na rozpoznání duševní poruchy), bývá rozhovor plný otázek na osobní historii klienta, jeho fungování v rodině, v práci, ve škole, jeho detailní popis psychických, případně tělesných potíží. Testy pak mohou obsahovat různé úkoly formou dotazníků, kresby, popisu barevných skvrn apod. V poradenství (např. při zmíněném výběru školy) je diagnostika orientovaná spíše na silné stránky klienta – co mu dobře jde, co dokáže, jak si umí s tím či oním poradit. Testy se zkládají hlavně z dotazníků či úkolů na výkon. Vyšetření na řidičák zase na rozdíl od předchozích typů využívá specializovaných přístrojů, které měří

Testy inteligence –  jednodimenzionální měří obecnou inteligenci, tedy tzv. G-faktor (například Koschovy kostky, Ravenovy progresivní matrice aj.), vícedimenzionální zachycují i strukturu inteligence (Wechslerovy testy apod.). jsou asi nejznámější a také nejpoužívanější psychotesty, používají se hodně ve školství pro odhad schopností žáka ke studiu, ve zdravotnictví pomáhají při rozlišení různých diagnóz, v personalistice jsou důležité při testování určitých specifických schopností. K testování se používají manipulační a výkonové testy, např. WAIS, nejznámější a nejméně přesný je orientační test RAVEN.

Testy osobnosti – testy osobnosti slouží k měření osobnostních charakteristik respondenta.. mají zmapovat osobnost člověka. Některé se více orientují na silné stránky osobnosti, jiné se zaměřují na schopnost vztahovat se k druhým, v klinické praxi se používají testy, které odhalují patologii – osobnostní poruchy a další duševní onemocnění. K nejužívanějším patří dotazníkový test MMPI nebo projektivní Rorschachův test či TAT. K oblíbeným testům mimo klinickou praxi se řadí Learyho ICL.

Testy specifických funkcí – slouží k měření paměti, kreativity, technických, uměleckých, verbálních či matematických schopností a testy k zjišťování organického poškození mozku. jsou nesourodou skupinou všech možných typů metod, testujících např. depresi, úzkostnost, schopnost se soustředit, paměť a další. Příkladem může být Cattelův 16PF dotazník, Wechslerovy paměťové testy nebo třeba Číselný čtverec.

Testy rodinných vztahů – se používají zejména u dětí a slouží k orientaci a lepšímu pochopení vztahů v rodině dítěte. Nejčastěji se užívá kresebný Test začarované rodiny, manipulační Bene-Anthonyho test nebo dotazník pro teenagery ADOR.

Psychologické vyšetření – se nikdy neopírá o výsledky jednoho testu, zkušený psycholog vybírá ůzné typy metod, aby se jednak více o dané problematice dozvěděl a také aby se minimalizoval vliv chyb při samotném testování. Testové baterie tedy znamenají sestavu více testů. Psychodiagnostické vyšetření je indikováno lékařem, většinou psychiatrem, neurologem, praktickým lékařem, nebo klinickým psychologem. Psychodiagnostické vyšetření pomáhá k objasnění a k orientaci se v duševním stavu člověka, jeho schopností, silných a slabých stránek a aktuálního duševního stavu. Zpravidla se toto vyšetření provádí k orientaci při postupu v léčbě. Vyšetření probíhá ve dvou rovinách, na základě psychodiagnostického rozhovoru a s použitím psychodiagnostických testových metod, a/nebo posuzovácích škál. Klinický psycholog metody zvolí podle stanoveného zadání a cíle vyšetření. K vyšetření je žádoucí vzít s sebou předešlé zprávy psychologického vyšetření a zprávu odesílajícího lékaře. Je-li nutné brýle na čtení, auditivní pomůcky, atp. Je-li odeslán k vyšetření nezletilý, k prvnímu kontaktu příchází se zákonným zástupcem, z jehož strany je nutný písemný souhlas k vyšetření.

Psychologické vyšetření pomáhá k rychlé orientaci v problému, při volbě školy či povolání, při stanovení diagnózy u duševních poruch. Skládá se z pohovoru a psychotestů, výsledkem je zpráva v tištěné podobě. Doba všetření se pohybuje mezi 2 až 5 hodinami (při delší práci domlouváme dvě návštěvy.

Pokud hledáte dobré řešení – doporučujeme návštěvu psychologické poradny. Terapeut nebo psycholog Vám dokáže poradit během jednoho či pár sezení, Existují také možnosti online terapeutické a psychologické poradny, což je vhodné pro ty, kterým není příjemné svůj problém rozebírat osobně a mohou zůstat v anonymitě, nebo pro ty, jejichž problém není ještě natolik akutní a potřebují jen zběžně poradit z pohodlí domova nebo fimy. Člověk tak může najít rady a praktické tipy, jak se svojí situací efektivně pracovat. Poradenská, terapeutická nebo diagnostická sezení stojí více času a vlastního úsilí, jsou transformační a mohou vám přinést trvalá řešení problémů a odstranění různých bloků v životě. Zkušený psycholog z praxe neříká lidem, co mají dělat nebo jak se rozhodnout, ale pomáhá jim porozumět svému vlastnímu nitru. Záleží vždy na konkrétním člověku a problému, která z nich bude nejvhodnější. Rovněž jsou možné jejich kombinace – informujte se v psychologické poradně – jsme tady pro vás.

 

Délka a trvání diagnostického sezení:  60 – 180 min (resp. dohodou)
Místo konání diagnostického sezení:  Česká republika | Praha – Brno | osobně nebo online forma
Nabízená forma diagnostických sezení: individuální | párové | manželské | rodinné | skupinové | firemní
Termíny diagnostických sezení: ASAP (dohodou – pracovní týden 8:00-20:00 hod | během celého kalendářního roku
Cílová skupina klientů poradny: každý kdo chce zlepšit kvalitu osobního, partnerského, vztahového či pracovního života