Poradenskú profesionalitu vymezují hodnoty a odbornost profese, osobní a sociální zodpovědnost a vztah s klienty, dalšími stranami, kolegy a ostatními zájmovými skupinami (veřejností). Z hodnot, zodpovědnosti a povahy vztahu se odvozuje též závazek mlčenlivosti (důvěrnosti).

Hodnoty a zásady
Rámec poradcovy a psychologovy etiky tvoří evropské hodnoty svobody a solidarity a základní lidská práva a svobody, které jsou v podobě Listiny základních práv a svobod součástí ústavního pořádku. Znamená to uznávat, že lidé jsou svobodní a jsou si rovní v důstojnosti i právech bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. A nediskriminovat ani na základě genetických rysů, postižení, věku nebo sexuální orientace6 či genderové identity. Kromě tohoto hodnotového rámce se psychologická etika tradičním zájmem psychologie o osobu přiklání k zásadám na ochranu osobnosti. To znamená chránit, podporovat a mít v úctě život, zdraví, svobodu, důstojnost a soukromí všech zúčastněných osob včetně psychologů samotných a jejich možnost o věcech, které se jich dotýkají, spolu/rozhodovat. Znamená to též, že psycholog zodpovědně a čestně dostává závazkům, které z těchto hodnot a zásad vyplývají. Osobu pojímá psychologie jako bytost sociální. Psychologická etika proto nahlíží psychosociální zdraví osoby z pohledu jejího vztahu k sobě, druhým a světu v souvislostech uvedených hodnot.

Odbornost
Výkon psychologické profese se opírá o psychologovy kompetence, to znamená znalosti, dovednosti a etické postoje, které získává odpovídajícím vysokoškolským a postgraduálním vzděláním, odborným dohledem a podporou reflexivity. Tyto způsobilosti rozvíjí celoživotně včetně praktických zkušeností s důrazem na kritickou reflexi poznatků a sebereflexi vlastních dovedností a postojů. Psychologické kompetence si psycholog v průběhu profesní dráhy může rozšiřovat o další odbornosti a zastávat tak další role (výzkumnou, pedagogickou, terapeutickou, supervizní, manažerskou, soudně-znaleckou atp.). Nadále vyjadřuje a hájí též hodnoty a zásady psychologické profese uvedené v tomto kodexu.

Osobní a sociální zodpovědnost
Psycholog se aktivně angažuje v ochraně a podpoře hodnot a zásad zastávaných tímto kodexem při výkonu profese i v občanském životě v kontextu lidských práv a psychosociálního zdraví. Je si vědom politických a mocenských souvislostí této angažovanosti.

Vztah s klienty, dalšími stranami, kolegy a ostatními zájmovými
skupinami (veřejností) Odborná role psychologa je vyjádřena jeho profesionálním vztahem s klienty, dalšími stranami15, kolegy a veřejností, tedy takovým vztahem, do něhož se promítají hodnoty. a zásady uvedené v tomto kodexu a který tudíž vytváří dobrý základ pro důvěru, spolupráci a vzájemné učení. Zodpovědnost psychologa za tento vztah je o to silnější, oč větší je nerovnováha vědomostí a moci mezi ním a jeho klientem. Psychologové si uvědomují, že role klientů, dalších stran, kolegů a veřejnosti se mění v závislosti na situaci. Výše uvedené hodnoty a zásady zastávají vůči všem bez rozdílu. Rozpoznávají vícestranné smluvní pole a zpřehledňují ho pomocí písemných dohod včetně informovaného souhlasu19, přičemž mají na paměti především zájem20 klienta, či vícero zájmů (např. ve výzkumu), které srozumitelně pojmenovávají.

Mlčenlivost / Důvěrnost
Psycholog je povinen i po skončení spolupráce s klientem chránit jeho osobní a citlivé údaje a mlčet o skutečnostech, které se k těmto údajům vztahují a o nichž se při výkonu své profese dozvěděl, aby neohrozil čest, důstojnost, soukromí klienta a vzájemnou důvěru. Výjimku představuje průlom do povinné mlčenlivosti, k němuž může dojít i bez souhlasu klienta, avšak pokud možno s jeho vědomím, v případech, kdy má psycholog jako každý jiný občan oznamovací povinnost a povinnost překazit trestný čin21, nebo když se právně chrání v soudním řízení. Další sdílení informací je upravováno informovaným souhlasem dojednávaným mezi psychologem a klientem.

Psychologovy spůsobilosti
Výkon psychologické profese se opírá o psychologovy kompetence (ve smyslu způsobilostí), to znamená znalosti, dovednosti a etické postoje, které získává odpovídajícím vysokoškolským a postgraduálním vzděláním a odborným dohledem a  podporou reflexivity. Svoje způsobilosti rozvíjí celoživotně včetně praktických zkušeností s důrazem na kritickou reflexi poznatků a sebereflexi vlastních dovedností a postojů

Způsobilost pro rozmanitost
a) Psycholog uznává rovnost lidí v důstojnosti a právech a vědomě dbá o svoji otevřenost vůči odlišnosti
b) Uvědomuje si hodnotovou rozmanitost a aktivně nahlíží (reflektuje) vlastní hodnoty, preference, postoje, stereotypy a předsudky
c) Vlastní stanoviska nepovažuje za všeobecně sdílená a srozumitelně s nimi druhé seznamuje
d) Ve vícestranném smluvním poli si uvědomuje a aktivně nahlíží, zda někomu straní. Usiluje o nestrannost, případně (v situaci ohrožení zastávaných hodnot a zásad) o zřetelné a zdůvodněné vyjádření strannosti. V konfliktech se opírá o hodnoty a zásady zastávané tímto kodexem. Konflikty nahlíží mj. z hodnotové perspektivy a vnímá je jako příležitost k porozumění a osobnímu rozvoji zúčastněných stran

Odborná způsobilost
a) Psycholog má zodpovědnost vůči psychologické profesi obecně a vlastní odbornosti konkrétně
b) Vykonává jen ty činnosti, k nimž je oprávněn odpovídajícím vysokoškolským a postgraduálním vzděláním a praxí, odborným dohledem
c) Nepoškozuje psychologickou profesi postupy či vyjádřeními v oblastech, kde nedosahuje náležité odborné úrovně
d) Neslevuje ze standardů profese ani tehdy, kdy ho k tomu někdo různými způsoby vybízí
e) Celoživotně se vzdělává a pěstuje dovednost kritické reflexe. Uvědomuje si, že žije v prostředí stálých změn a že poznatky a postupy v psychologii
f) Postupuje podle zásad praxe podložené důkazy a důkazů podložených praxí a uvědomuje si přednosti i omezení těchto postupů. Pomáhá mu v tom metodologická gramotnost a kritické uvažování. g) Nahlíží soudobý právní, etický a stavovský rámec psychologické profese a upravuje podle něj svoje postupy
h) Uvědomuje si svoje možnosti a omezení, aktivně vyhledává odezvy na svou činnost od klientů, kolegů, nadřízených či podřízených a podporu při profesních nejistotách např. prostřednictvím kolegiální konzultace v rámci profesní asociace či prostřednictvím metodického vedení

Osobní způsobilost
a) Psycholog usiluje o rozvoj vlastní osobnosti a o prohloubení sebereflexe po celou dobu výkonu praxe
b) Dbá o svou kondici. Dbá o svoji srozumitelnost. Uvědomuje si, že hlavním zdrojem psychologické praxe je on sám
c) Důstojně a se ctí čelí i případné stížnosti. V případě svého pochybení chybu uzná a omluví se a – pokud je to možné – zajistí nápravu

Etická způsobilost
a) Psycholog celoživotně pěstuje svoji citlivost vůči etickým otázkám, znalost etických přístupů a dovednost etického uvažování a rozhodování
b) Aktivně dbá na dodržování etického kodexu a dalších etických vodítek (například etických standardů vytvářených profesními asociacemi)
c) Zastává a hájí hodnoty, zásady a postupy uvedené v etickém kodexu ve všech oblastech své činnosti. Uvědomuje si, že též při výzkumu, výuce, publikování, odborné komunikaci, kolegiální spolupráci, vedení lidí, předávání svých zkušeností ostatním, propagaci své práce a při veřejném vystupování se stává představitelem psychologie obecně. Drží se proto zastávaných hodnot, aby podpořil důvěru, spolupráci a vzájemné učení. Nahlíží politické a jiné tlaky, v nichž se při výkonu své profese pohybuje, a usiluje
e) Pokud jiný psycholog či kolega porušuje etické zásady, psycholog ho na to upozorní, případně na takové porušování upozorní Etickou komisi
f) Po celou dobu výkonu psychologické profese kultivuje hloubku své celkové etické reflexe, vlastní svědomí a slušnost. Využívá k tomu mj. různé formy podpory reflexivity včetně kolegiální pomoci při zacházení s etickými dilematy

Profesionálni vztah
Profesionální vztah s klienty, dalšími stranami, kolegy a veřejností je založen na hodnotách a zásadách uvedených v tomto kodexu. Psycholog usiluje o vyjednané pracovní spojenectví podporující důvěru, spolupráci a vzájemné učení. To mj. znamená, že rozeznává zájmy jednotlivých stran, které do vyjednávání o účelu spolupráce vstupují, a zodpovídá za způsob, jakým užívá svoji moc či vliv.

Zájmové pole
a) Psycholog si je vědom, v zájmu koho jedná, a tento zájem jasně pojmenovává. Chrání práva a oprávněné zájmy klienta
b) Uvědomuje si, v jakém zájmovém poli se pohybuje, a rozpoznává, kdy je na místě dojednat vícestrannou písemnou smlouvu
c) V situaci, kdy se ve vícestranném smluvním poli změní jeho pozice nebo angažovanost, jasně tuto skutečnost označí a domlouvá se na změně smlouvy, tedy i na případném ukončení spolupráce
d) Nahlíží možný střet zájmů

Zodpovědnost za užití moci
a) Psycholog aktivně nahlíží podoby své moci a vlivu ve vztahu s klienty, dalšími stranami, kolegy a veřejností
b) Užívá své moci a vlivu zodpovědně ve jménu hodnot a zásad zastávaných a hájených tímto kodexem a v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami.
c) Rozpoznává podobu vztahu s klientem včetně míry jeho asymetrie. Na základě toho s klientem vyjednává o přiměřeném rozložení zodpovědnosti, a to též v souvislosti s riziky, která v sobě psychologovo nebo klientovo jednání či jejich situace obsahuje
d) Chrání klientovu čest, důstojnost a soukromí v dlouhodobé perspektivě, tedy i v případech, kde klient sám to nepožaduje (zejména v médiích či ve zprostředkovaných formách psychologické pomoci – např. v internetovém poradenství) a domlouvá se s ním o tom
e) Zveřejňuje svoje názory (např. v médiích) s vědomím zodpovědnosti za psychologickou profesi. Bere přitom v úvahu současné metody a poznatky vědy, a to i tehdy, když se vůči některým z těchto metod či poznatků kriticky vymezuje. Jako odborník má širší rozhled a reaguje tudíž se znalostí kontextu, nikoli např. na základě otázek vytržených ze souvislostí
f) Nevyjadřuje se o osobě, kterou neměl možnost pozorovat, případně vyšetřit, i kdyby na něj byl v tomto směru činěn nátlak.
g) Klienty chrání před nepřiléhavým nebo nesprávným30 užitím psychologických metod a před důsledky takového užívání.
h) Psychologické metody chrání před zneužitím, znehodnocením a dalšími riziky, která plynou např. z jejich nepřiléhavého nebo nesprávného užívání.
i) Pokud uskutečňuje výzkum nebo činí odborné soudy o druhé osobě bez jejího souhlasu, postupuje s obzvláštní opatrností.
j) Nevyužívá znalostí psychologie k tomu, aby chování druhé osoby – např. v situaci  konfliktu či sporu – zesměšňoval, zahanboval, zlehčoval či jinak tuto osobu znevýhodňoval.

Pracovní spojenectví a jeho ochrana
a) Psycholog chrání pracovní spojenectví a podporuje vzájemnou důvěru. Varuje se proto situací, které by mohly vzájemnou důvěru narušit a pracovní spojenectví poškodit, ať jde o narušení smluvní nebo citové podstaty pracovního spojenectví
b) Vyhýbá se např. vícečetným vztahům, a z nich zvláště těm, v jejichž rámci by mohl těžit ze závislosti druhého a vykořisťovat ho kvůli naplňování vlastních potřeb. Psycholog chrání též sám sebe před vykořisťujícími či jinak poškozujícími vztahy
c) Psychologickou činnost vykonává psycholog v prostředí, které výkonu činnosti odpovídá

Prubeh spolupráce
Etický průběh spolupráce psychologa s klientem na poli bádání, výuky, posudkové či pomáhající praxe lze sledovat od vyjednávání a uzavření dohody o spolupráci včetně formulace účelu a cílů spolupráce a tomu odpovídající užití psychologických metod přes seznamování s výsledky spolupráce a podávání zpráv o nich ke způsobům ochrany dokumentace

Kontraktování a informovaný souhlas
a) Psycholog plně informuje zúčastněné strany a uznává jejich svobodu rozhodovat o sobě podle vlastní vůle, preferencí a práv
b) Odmítne výzkum, výuku, vyšetření či intervenci, pokud by se dostával mimo rámec toho, čemu sám rozumí, co umí a za co je schopen nést zodpovědnost
c) Vyjednává účel vzájemné spolupráce v hodnotovém rámci zastávaném tímto kodexem. Má na mysli především zájem klienta. V situaci vícestranné smlouvy bere v úvahu další dojednané či předpokládatelné zájmy. Vyjednává pravidla vzájemné spolupráce. Písemně je dokumentuje zvláště tehdy, jde-li o vícestranné smluvní pole. Příkladem smlouvy může být informovaný souhlas, který sestává z informačního listu a souhlasného prohlášení. Souhlasné prohlášení je bez informačního listu neplatné
e) Začleňuje do dohody o spolupráci též pravidla pro sdílení informací která se obvykle týkají podávání zpráv o výsledku spolupráce a poskytování informací osobám, které klient sám určil, důležitým pro návaznost péče či pro spolupráci při péči o klienta (např. v multidisciplinárním týmu), 3) důležitým pro profesní stabilitu a rozvoj psychologa (např. při supervizi, inspekci, stížnosti atp

Formulace cílů spolupráce a odpovídající užití psychologických metod
a) Psycholog nese zodpovědnost za formulaci výzkumného či vzdělávacího záměru anebo za formulaci případu, tedy za vyjednání postupu38 a cílů spolupráce s klientem s ohledem na její účel / výsledek
b) Plně zodpovídá za používání ověřených39 a kvalitních40 psychologických (výzkumných, výukových, diagnostických, intervenčních) metod a za dodržování příslušných standardů a doporučených postupů při výzkumu, výuce, vyšetření i zvolené intervenci. Odborná zjištění interpretuje v rámci uceleně chápané teorie lidské psychiky se znalostí teoretických východisek a historického vývoje použitých diagnostických, výzkumných či intervenčních metod, s uvedením metodologických souvislostí a omezení a se zaměřením na účel výzkumu, výuky, šetření či intervence
d) Zná a nabízí alternativy pro interpretaci výzkumných a diagnostických výsledků a zvolených intervencí

Seznamování s výsledky spolupráce a podávání písemných zpráv
a) Psycholog seznamuje klienta s výsledky své činnosti srozumitelně a upozorňuje též na jejich omezení. Svoje závěry dostatečně zdůvodňuje, respektuje validitu testů, odděluje domněnky a skutečnosti, úsudky a předpoklady. Povzbuzuje otázky a ověřuje, zda klient rozuměl. Respektuje případné klientovo přání nebýt o výsledcích psychologické činnosti informován.
b) Písemné zprávy vydává s vědomím, že nemůže ovlivnit, k jakému účelu budou dále použity a do jakých se dostanou rukou. Vždy dodržuje dokumentační kulturu
c) Odmítne otázky třetí strany (např. OSPOD, soud), které přesahují rámec smlouvy s klientem nebo rámec vícestranného kontraktu, nebo jsou položeny tak, že jejich zodpovězením by psycholog zpochybnil vlastní náležitou etickou nebo odbornou úroveň, případně pověst oboru

Ochrana a uchovávání dokumentace
a) Psycholog svou práci z řady důvodů dokumentuje
b) Dokumentaci vede způsobem, který nepoškozuje čest, důstojnost a soukromí klienta ani dalších stran včetně kolegů
c) Vyjednává s klientem či vícestranně kontraktuje, jak, kde, kým a jak dlouho bude dokumentace uchovávána a respektuje v této souvislosti platné zákonné normy, které shromažďování a uchovávání údajů a skartování dokumentace upravují. Má na paměti klientova práva a hodnoty zastávané tímto etickým kodexem i v případě, že dokumentaci ve vícestranném smluvním poli uchovává někdo jiný.

Závaznost Etického kodexu psychologické profese
Předkládaný Etický kodex je závazný pro členy a členky združení. Ti jsou povinni se s kodexem seznámit a dodržovat jej. Závaznost Etického kodexu vzniká jeho přijetím a zveřejněním.